Antonín Benjamin Svojsík našel v Letech druhý domov
Zakladatel českého skautingu Antonín Benjamín Svojsík (1876 – 1938) je jednou z nejvýznamnějších osobností české historie 20. století. Jeho rodinné kořeny sahaly i do kraje v povodí dolní Berounky, maminka pocházela z rodiny dobřichovického mlynáře. Ovšem také samotný Svojsík našel v malebném údolí pod hřebeny Brd druhý domov, když zde v dospělosti se svou rodinou pravidelně pobýval v zahradním domku v obci Lety.
Matka A. B. Svojsíka, paní Ludmila (roz. Havlíková) pocházela z 13 dětí. Když se vdala, s manželem měli čtyři syny. Žili střídavě v Praze a ve Dvoře Králové nad Labem. Chlapci však pravidelně jezdili do Dobřichovic a v létě pomáhali dědečkovi ve mlýně.
Druhorozený syn Antonín se narodil 5. září 1876 v Praze. Jeho rodný dům na Smíchově ve Štefánikově ulici už dnes nestojí, musel ustoupit postupné přestavbě hlavního města. Po většinu dospělého života žil A. B. Svojsík v domě v Náplavní ulici čp. 2011/5 na Novém Městě. Na domě je dnes instalována pamětní deska se symbolem skautské lilie.
Stejně jako Antonín, i jeho sourozenci se v dospělosti prosadili ve zvolených profesích a dosáhli odpovídajícího společenského postavení. Nejstarší z bratrů Alois se stal knězem, ale proslul i jako vášnivý cestovatel a uznávaný autor cestopisů. Mladší bratr František byl právníkem, ale přičinil se také o výstavbu pražského paláce a kina Skaut ve Vodičkově ulici. Nejmladší ze sourozenců Gustav se vydal na uměleckou dráhu jako operní pěvec. I jeho to táhlo do kraje předků a rodinou žil ve vile v Dobřichovicích.
Antonín Svojsík vystudoval učitelský ústav. Nejdříve působil v obecné škole, pak byl profesorem tělocviku na reálném gymnáziu na Žižkově. Poté, od roku 1914 až do konce svého života, učil na reálce v Křemencové ulici na Novém Městě.
Od mládí měl rád přírodu a cestování. Už za studií projel a prošel velkou část Evropy a zamířil i do severní Afriky. Ještě větší příležitost k poznání světa se mu však naskytla díky jeho umělecké činnosti v Českém pěveckém kvartetu. Se sborem pražských učitelů absolvoval řadu zahraničních vystoupení. Právě v době působení v tomto pěveckém tělese začal Svojsík užívat druhé jméno Benjamin. Na uměleckých turné procestoval řadu zemí Ameriky, Orientu a Asie.
V roce 1911 v rámci prázdninové cesty po Evropě navštívil také Anglii. Tam se poprvé setkal se skautingem. Jako učitel tělocviku, který byl členem i předním činovníkem pražského Sokola, chtěl pod křídla tělovýchovného spolku včlenit i novou organizaci mládeže – Junák. Sokolové však tuto skautskou výchovnou složku do své struktury nepřijali.
Podstatu výchovné metody skautingu popsal A. B. Svojsík v řadě příruček. Stěžejní skautskou „biblí“ se stala kniha Základy junáctví. Koncept Svojsík převzal z příručky Scouting For Boys od zakladatele světového skautingu, britského generála Roberta Baden-Powella. Obsah ovšem výrazně přizpůsobil našemu prostředí s četnými odkazy na českou národní kulturu a historii. Do knihy přispělo samostatnými kapitolami i několik osobností tehdejšího politického života, vědy a kultury.
Českému skautingu vtiskl Svojsík specifický národně-vlastenecký ráz. Do výchovy vetnul i prvky hnutí lesní moudrosti (woodcraft). Tím se náš skauting už od počátku odlišil od výrazněji polovojensky organizovaného skautingu v zahraničí, rozvíjeného podle britského modelu.
Na první skautský tábor se A. B. Svojsík vypravil se skupinou svých žáků z žižkovské reálky v létě 1912. Místem táboření se stalo polesí Orlovy nedaleko Lipnice nad Sázavou. Nové hnutí si rychle získávalo přízeň mládeže, což v roce 1914 vedlo k založení spolku Junák – český skaut. O rok později se skauting otevřel také děvčatům.
Řady skautské mládeže postupně rostly. Kromě spolku Junák se u nás zformovaly i další skautské organizace. Časem však docházelo k jejich integraci a nakonec i sjednocení ve Svazu junáků-skautů a skautek Republiky československé (1919). A. B. Svojsík byl zvolen náčelníkem Svazu a v čele organizace zůstal až do své smrti.
V roce 1909 se oženil s Julií Stránskou (1889–1969), která pocházela z rodiny ze šlechtickými kořeny. Do majetku Stránských spadala i hájovna na Orlovech, poblíž místa prvního skautského tábora. Když se pár v roce 1906 seznámil, Svojsíkovi bylo 30 let a Julií sedmnáct. Manželům se narodily tři děti – Ludmila (1910), Jiří (1913) a Antonín (1921).
V roce 1917 A. B. Svojsík zakoupil v Letech u Dobřichovic zahradní domek. V létě zde rád pracoval na záhonech a pravidelně chodil plavat do Berounky. Po večerech se v zahradě u domku hrálo a zpívalo. Jako varhaník působil Svojsík i v karlickém kostele.
O prázdninách 1938 odjel Svojsík na pracovní poznávací zájezd do Sovětského svazu. Se skupinou dalších učitelů se v SSSR seznamoval s tamními pedagogickými metodami. Ze zahraniční cesty se však vrátil nakažen meningokokem a 17. září 1938 vážné nemoci podlehl. Je pohřben v rodinné hrobce na Národním hřbitově v Praze na Vyšehradě.
Autor: Mgr. Slavomil Janov, skautský historik
Obrazová příloha
1. A. B. Svojsík – náčelník-zakladatel československého skautingu.
2. Znak skautské organizace Junák vytvořil malíř Mikoláš Aleš.
3. Na jednom z prvních skautských táborů na Orlovech (1914) v Posázaví.
4. Se svým nejbližším spolupracovníkem, místonáčelníkem Svazu skautů Janem Novákem.
5. V roce 1991, k 80. výročí zrodu skautingu u nás, byla vydána poštovní známka se Svojsíkovým portrétem.
6. Na mezinárodním setkání skautů – Slovanském jamboree v polském Spale (1935).
7. A. B. Svojsík na počátku své učitelské dráhy.
8. S rodinou v domku v Letech.
9. Pamětní deska na domě v Náplavní ulici v Praze.
10. Odkaz zakladatele skautingu u nás připomíná i pamětní Svojsíkova mohyla u Štěchovic.
11. Rodinná hrobka Svojsíkových v Praze na Vyšehradě.
Foto v obrazové příloze: archiv/Skautský institut a Oldskauting.cz
