Velkým přínosem používání dramatických metod ve výuce je fakt, že tyto metody pomáhají žákům pochopit to, co je slovy těžko popsatelné nebo co není možné předat pouze slovy. Krom toho také dramatické metody pomáhají k lepšímu zapamatování si probraného, protože to co si člověk vyzkouší „na vlastní kůži“ si mnohem lépe pamatuje, než to co slyší nebo si přečte.
Dramatické metody jsou vhodné zejména k prozkoumávání a osvojování si mezilidských vztahů, situací, charakterů a z nich plynoucích dějů, které tvoří součást probírané látky. Dramatické metody jsou uplatňovány v předmětech, jako je dějepis, základy společenských věd, občanská a rodinná výchova (na 1. stupni pak v předmětech prvouka a vlastivěda) a literatura. Velmi specifické místo ale zaujímají při výuce jazyků, protože zde poskytují možnost navození fiktivního prostředí, které je podnětné pro procvičování si jazyka v přirozené komunikaci. Ve výtvarné či hudební výchově pak mohou obohatit historicko-teoretickou složku. Metody dramatické výchovy se také hojně využívají v zážitkově-pedagogickém učení a při výchově osobnostně-sociální.
Pro lepší představu o užívání metod DV v předmětech: